Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Památky
Na území Mikroregionu Radbuza nalezneme řadu významných staveb, která byla postavena či přestavěna v období baroka (klášter v Chotěšově http://www.klasterchotesov.eu, kostel v Dobřanech aj.). Charakter většiny sídel je ovšem formován tzv. lid
ovou architekturou – rozlehlé zemědělské usedlosti i malé chalupy spolu s mohutnými stromy a návesními rybníky vytvářely harmonický celek, dokud do nich necitlivě zasáhla moderní doba.
ovou architekturou – rozlehlé zemědělské usedlosti i malé chalupy spolu s mohutnými stromy a návesními rybníky vytvářely harmonický celek, dokud do nich necitlivě zasáhla moderní doba. Kromě velkých a poměrně známých staveb je v regionu rozpouštěna i řada drobných
památek – kapličky, boží muka, pomníčky apod. I ty oživují krajinu a přinášejí cenné svědectví o našich předcích a zaslouží si alespoň takovou pozornost jako výstavné zámky či kostely.
památek – kapličky, boží muka, pomníčky apod. I ty oživují krajinu a přinášejí cenné svědectví o našich předcích a zaslouží si alespoň takovou pozornost jako výstavné zámky či kostely. Jedním ze smutných příkladů nedostatečné péče o kulturní dědictví je i osud poutního kostela na Vrabině. Kostel sv. Kříže byl vystavěn chotěšovským klášterem v letech 1747 – 1756m od té doby se též Vrabina nazývá Křížový vrch. Kostel však byl na počátku 19. století zbořen. Znovu byl vybudován v letech 1859 – 1862 a spolu s ním vyrostl i hostinec. Vrabina se tak opět stala cílem procesí z blízkého okolí i ze vzdálených měst a vesnic. V roce 1931 pak byla ke kostelu přistavěna vyhlídková věž. Od druhé poloviny 60. let 20 století se na Vrabině us
ídlila, podobně jako na mnoha jiných památkách, Československá lidová armáda. Ta objekty opustila až v roce 1995 a zanechala je v nepříliš dobrém stavu. Takřka tři desetiletí, po něž v objektech působili vojáci, ovšem nepoznamenaly památkové místo tak, jako několik let, kdy se o kostel bývalý hostinec a další stavby nikdo nestaral. V roce 2003 byl celý areál v havarijním stavu a většinu objektů čekala demolice. O převod areálu do svého vlastnictví několik let usiloval Mikroregion Radbuza, až v roce 2004 byla podepsána smlouva o převodu. Mikroregion Radbuza – společnými silami zúčastněných obcí – opravil vyhlídkovou věž, která byla znovuotevřena dne 18. září 2004. V roce 2005 proběhla druhá etapa rekonstrukce. Byl opraven vstup do kostela a zřízeny dvě místnosti nad tímto vstupem včetně nové střechy. V současné době patří Křížový vrch městu Stod, které jej dlouhodobě pronajalo Mikroregionu Radbuza.
ídlila, podobně jako na mnoha jiných památkách, Československá lidová armáda. Ta objekty opustila až v roce 1995 a zanechala je v nepříliš dobrém stavu. Takřka tři desetiletí, po něž v objektech působili vojáci, ovšem nepoznamenaly památkové místo tak, jako několik let, kdy se o kostel bývalý hostinec a další stavby nikdo nestaral. V roce 2003 byl celý areál v havarijním stavu a většinu objektů čekala demolice. O převod areálu do svého vlastnictví několik let usiloval Mikroregion Radbuza, až v roce 2004 byla podepsána smlouva o převodu. Mikroregion Radbuza – společnými silami zúčastněných obcí – opravil vyhlídkovou věž, která byla znovuotevřena dne 18. září 2004. V roce 2005 proběhla druhá etapa rekonstrukce. Byl opraven vstup do kostela a zřízeny dvě místnosti nad tímto vstupem včetně nové střechy. V současné době patří Křížový vrch městu Stod, které jej dlouhodobě pronajalo Mikroregionu Radbuza. Vyhlídková věž je přístupna turistické veřejnosti od dubna do konce října a je otevřena vždy o víkendech a o svátcích. Každoročně se zde konají akce jako je např. Slet čarodějnic na Křížovém vrchu (30.dubna) nebo Letní slavnost (5.července).
