Obsah
Stod
Město Stod je rozloženo v mírném údolí, kterým protéká řeka Radbuza, asi 22 km jihozápadně od Plzně. V historii byl Stod poprvé vzpomenut v roce 1235, kdy jej král Václav I. daroval premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Důležitým datem je 14. květen roku 1315, kdy byl Stod povýšen ze vsi na městečko (městys) králem Janem Lucemburským a byl mu povolen trh každý pátek. Roku 1363 získal Stod od Karla IV. další práva a svobody jako právo dědičné, soudní (soudilo se vše, kromě těžkých zločinů) a užívání městské pečetě. Po třicetileté válce došlo k poněmčení celé oblasti. 1. února 1850 byl městys Stod povýšen na město. V r. 1921 žilo ve Stodě 3 021 obyvatel. V r. 1938 se zde z celkového počtu obyvatel celé dvě třetiny hlásily k německému občanství, po válce bylo ze Stoda odsunuto na 4 000 Němců. Od r. 1961 je Stod součástí okresu Plzeň-jih. V současné době je Stod obcí s rozšířenou působností.
Kostel sv. Máří Magdaleny nechal na místě původní kamenné kaple vystavět probošt
Adam Haster v roce 1567. V roce 1841 se začalo s jeho přestavbou v empírovém
stylu podle plánů A. Thurnera. V dubnu 1843 byla stavba vysvěcena. Kostel sv. Máří Magdalény je trojlodní stavba se starší věží nad západním průčelím. Zařízení interiéru je barokní až klasicistního původu. Stavba byla v letech 1992–95 rekonstruována.
Dům staré pošty čp. 12, později hostinec „U Labutě!“ Josefa Schwana, zvaný též
Suvorovův dům, byl vystavěn v roce 1747 a původně sloužil poštovní trati Praha – Plzeň – Klenčí. Je to přízemní stavba se třemi štíty. Na jednom ze štítů je reliéfní plastika císařského dvouhlavého orla, druhý štít nese letopočet 1747, datum výstavby realizované nákladem Jana Jiřího Antona Puntichana. Ve fasádě je osazena pamětní deska ruského generála A. V. Suvorova, který tu r. 1799 přenocoval. Stavba byla v letech 1997–1998 rekonstruována. Špitální kaple sv. Jana Nepomuckého je centrální stavba šestibokého půdorysu s jehlancovou střechou se sanktusníkem z počátku 18. století. Objekt byl vystavěn zřejmě spolu s přilehlým špitálem, založeným r. 1617 chotěšovským proboštem A. Rudrischem. Stavba byla rekonstruována v letech 1990 a 1999.
Dům čp. 161, který je dominantou pravobřežní části města, je patrová stavba z r. 1716 s mansardovou střechou, v průčelí s dvouosým středním rizalitem. Od západu
ke stavbě přiléhá klenutá brána s vjezdem na dvůr. Dům byl v majetku významného stodského rodáka Jana Floriána Hammerschmidta (1652-1735), spisovatele a historika, po němž byl pojmenován. Tento dům na svoji rekonstrukci teprve čeká.
Háj umučených. V zatáčce silnice na Chotěšov se rozkládá areál parku, kde žulový
památník s bronzovou deskou upozorňuje na hromadný hrob 241 nacistických obětí
z transportu smrti, který se v dubnu r. 1945 zastavil ve Stodě. Památník byl odhalen
25. září 1960.

cyklostezka (příprava)









