cyklostezka (příprava)
Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Dobřany
Dobřany se řadí mezi nejstarší historická sídla na Plzeňsku. Okolní dobrá půda a voda dala jméno dobřanům, obyvatelům původní osady existující již před první písemnou zprávou z roku 1243, kdy patřil samostatný dobřanský statek Záviši z Dobřan. Jeho syn Jan z Dobřan proměnil dřívější osadu před rokem 1259 v poddanské městečko s tržním centrem pro široké okolí. První průmyslová revoluce ovlivnila vývoj města až ve druhé polovině 19.století. Město se v této době počalo rychle měnit a dosavadní zemědělské a řemeslnické městečko se stalo průmyslovým střediskem, dostalo nový ráz. Byl zde dostatek pracovních sil pro průmyslové okolí, zpracování kaolínu, hornictví a pivovarnictví. Po roce 1990 vznikl minipivovar „Modrá Hvězda“, kde se vaří kvasnicový nefiltrovaný ležák dle proslulých českých receptur s použitím tradičních surovin sladu, chmele a vody. V současné době zde žije 5800 obyvatel včetně přidružených obcí Šlovice (280) a Vodní Újezd (29).
Barokní architektura v Dobřanech má své počátky až v druhé polovině 17. století, a to zejména za přítomnosti proboštů chotěšovského kláštera Andrease Fabriciuse a Dominika Peterky, za nichž bylo město barokně přestavěno. Následkem dalších požárů v letech 1775 až 1801 pozbyla barokní zástavba svůj charakter až na některé městské domy a oba kostely, které zůstaly požárem nedotčeny. V roce 1958 po vydání zákona o kulturních památkách v ČSR byl Státním ústavem památkové péče v Praze zpracován „ Ústřední seznam kulturních památek“. Do seznamu bylo dosud zapsáno 10 objektů z Dobřan a území historického jádra města bylo dne 10.9.1992 prohlášeno za památkovou zónu.
Velmi zajímavou historickou památkou je kostel sv. Víta, o kterém, je první písemná zmínka z roku 1259. V době husitských válek byl kostel vypleněn, v roce 1620 vyhořel a dále chátral. Nynější kostel je novostavbou a základní kámen byl položen na svátek sv. Víta v roce 1727. Kostel je barokním skvostem a náleží k nejzajímavějším barokním stavbám v Čechách a vrcholným dílům plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího.
Další historickou zajímavostí je farní kostel sv. Mikuláše, jenž je připomínán k roku 1259. Původně gotický kostel byl v roce 1652 nově přestavěn. V letech 1765 až 1758 byl kostel rozšířen a v podstatě přestavěn v barokním slohu, takže z původní stavby zůstaly jen boční zdi a z gotické stavby zachovány opěráky a stropy podokenní profilované podbrádky na kněžišti.
V kulturních památkách je také zapsán kamenný most přes řeku Radbuzu. Původ mostu není zcela jasný. Z písemných pramenů jsme o něm informováni od pol. 16.stol. V roce 1794 byl vystavěn pozdně gotický trojobloukovitý 50m dlouhý v podobě, jak jej známe v dnešní době. V období baroka došlo k celkové obnově mostu a umístění sochy sv. Jana Nepomuckého. Poslední rekonstrukce byla provedena v letech 1993-1994.
